Kdo je moje nové já?

KDO JE MOJE NOVÉ JÁ?

Každá jsme teď ve svém životě na nějakém místě. Nějak přemýšlíme, nějak mluvíme, nějak se chováme a něco každý den žijeme.

Jenže možná toužíš po změně. Chceš být zdravější, bohatší, klidnější, sebevědomější… Každá si může doplnit přesně to svoje.

Dám ti tip, který pomohl mně.

Nestačí si jen říct: „Chci, aby byl můj život jiný.“ Potřebuješ vědět, kdo jsi v tom novém životě ty.

Kdo jsem, když už tu změnu žiju?

Tohle je podle mě ten největší zakopaný pes.

Moje nové já totiž pravděpodobně nepřemýšlí, nemluví ani se nechová stejně jako já dnes. Kdyby všechno dělalo stejně, žilo by pořád stejný život.

Proto nestačí vidět jen výsledek. Potřebuju vidět sama sebe uvnitř toho výsledku.

Ve filmu Tajemství říkají, že když toužíš po novém autě, nestačí si představovat jeho obrázek. Musíš cítit svůj zadek na jeho sedačce, ruce na volantu, jeho vůni i to, jaké to je, když se s ním rozjedeš po silnici.

A hlavně musíš vědět, jak se v tom autě cítíš, když už je tvoje.

Úplně stejně to funguje i ve chvíli, kdy nechceš nové auto, ale novou verzi sebe.

Řekněme, že si dnes nevěříš a chceš to změnit. Potom nestačí opakovat: „Chci si víc věřit.“

Potřebuješ si položit konkrétní otázky:

Jak vystupuju, když si věřím?

Jak mluvím?

Jak o sebe pečuju?

Co jím?

S kým se bavím?

Jak řeším nepříjemné situace?

Co už si nenechám líbit?

Čím konkrétnější bude tvoje představa, tím snadněji poznáš, co by tvoje nové já udělalo právě dnes.

Vezmi si lístečky

Připrav si barevné nebo obyčejné bílé papírky a vezmi si tu nejkrásnější fixu, kterou doma máš.

Ano, opravdu tu nejkrásnější. Tohle není poznámka, že máš koupit rohlíky. Tohle je tvoje nová vize, tak ať podle toho taky vypadá.

Na jednotlivé lístečky si napiš otázky:

• Jak přemýšlím jako moje nové já?

• Jak řeším situace jako moje nové já?

• Jak jím jako moje nové já?

• Jak o sebe pečuju?

• S kým se bavím a jak mluvím?

• Co už ve svém životě nepřijímám?

• Co dělám jinak než dnes?

Potom si napiš konkrétní odpovědi. Ne obecné fráze, kterým sama nevěříš. Napiš si věty, které se týkají přímo tebe a tvého života.

Například:

Snídám pomalu, u stolu, jako královna.

Ráno jsem na prvním místě já a moje ranní rutina.

Miluju svoje tělo a děkuju mu za všechno, co pro mě každý den dělá.

Piš si hlavně to, co uvnitř sebe opravdu potřebuješ slyšet.

Jestli ti v dětství nikdo neříkal, že jsi šikovná, chytrá a důležitá, napiš si:

JSEM ŠIKOVNÁ.

JSEM CHYTRÁ.

JSEM DŮLEŽITÁ.

Jestli potřebuješ vědět, že jsi milovaná, napiš si to.

Ne to, co zní nejvíc duchovně. Ne to, co by tam podle nějaké chytré knihy mělo být. Napiš si přesně to, co potřebuje slyšet tvoje duše.

A všechno piš v přítomném čase:

Jsem. Mám. Prožívám. Dovoluju si.

Ne „jednou budu“. Tvoje nové já nezačíná jednou. Začíná právě teď.

Dej si lístečky všude

Nalep si je do kuchyně, na zrcadlo, na dveře, na chodbu, k pracovnímu stolu nebo klidně na záchod.

Prostě všude tam, kde se během dne pohybuješ.

Nejsou to jen barevné papírky. Jsou to malé připomínky toho, kým ses rozhodla být. Ve chvíli, kdy automaticky sklouzneš do starého způsobu přemýšlení, ti připomenou tvůj nový směr.

A jeden lístek musí být ze všech nejdůležitější:

ZA KAŽDÉ SITUACE JSEM VĚRNÁ SVÉ VIZI.

To znamená, že když se změna neukáže okamžitě, nezačnu sama sobě říkat:

„To nemá cenu.“

„Stejně se nic neděje.“

„Asi to nefunguje.“

Protože v tu chvíli neopouštím jen nějakou metodu. Opouštím samu sebe a svoji vlastní vizi.

Potřebuju důvěřovat procesu, i když ještě nevidím výsledek. Dokonce i ve chvíli, kdy se všechno na chvíli zamotá nebo vypadá hůř než předtím.

Já takové chvíle beru jako otázku od života:

„Myslíš tu svoji změnu opravdu vážně?“

A moje odpověď je:

Ano. Možná se ještě bojím. Možná občas nevím, co dělám. Ale už vím, kdo je moje nové já. A každý den se rozhoduju být mu o kousek blíž.

Držím ti palce, na tvojí cestě ke změně.

S láskou Zuzana ze Země